Neděle 31.1.

Dnes mám po volnu krásnou směnu na lince 18 do Bedřichova. Dnes věřím že to bude super směna protože do Bedřichova míří tisíce běžkařů a ještě k tomu končí pololetní prázdniny.

Brzo ráno jsem se dostavil do garáží. Vyzvednul jsem si klíčky a noty a šel jsem hledat svůj dnešní autobus. Dnes jsem dostal jeden ze starších vozů IVECO u kterého jsem si všimnul, že je ve velice dobrém stavu, asi je po generální kontrole. Nastartoval jsem ho a vyjel n trasu. Stejně jako většina mých výjezdů z garážích je směrem Fügnerova, dnes to nebylo jinak.

V autobusovém terminálu Fügnerova jsem nastavil linku a vyjel na první půlkolo. Cesta po Liberci je velice pohodlná, protože ráno vždycky silničáři projedou každou silnici a posypou jí aby nám to neklouzalo. Bohužel jakmile jsem opustil Liberec dostal jsem se na silnice která byla jen posypána štěrkem a nebyla projeta pluhem. Já po takovéto cestě jezdím bez problémů, ale vyhnout se s autobusem v protisměru je zde dost velký problém. Dnes dokonce jezdí linková posila do Bedřichova a díky tomu se potkáváme i v takto problémových úsecích. Do Bedřichova jsem tedy dojel s nepatrným zpožděním.

Otočil jsem se a vyjel jsem na další půlkolo. V tomto směru jedu z kopce dolů a tak musím mnohem více uhýbat autobusům jedoucím do kopce. Zatím tedy toto první kolo je skoro bez cestujících, ale kdo by jel běžkovat v pět hodin ráno. Dojel jsem zpět do města a užíval jsem si cestu po odklizené silnici. Dojel jsem až na terminál Fügnerova a opět jsem se rychle otočil.

Chvilku po sedmé hodině ranní jsem vyjel na další půlkolo. Opět jsem jel zcela prázdný. Opustil jsem město a začal jsem stoupat do Bedřichova. Oproti minulému kolečku jsem teď narazil na mnoho aut jedoucí do Liberce. Naštěstí jsme se v pohodě vyhýbali a cesta tak byla bez cestujících. Dojel jsem až do Bedřichova a těšil se na první pauzu.

Moje dnešní první pauza je v Bedřichově. Já proti tomu nic nemám, je tu krásných pět stupňů pod nulou a já si jako vždycky ohřívám párky. Párky jsem snědl spolu s křenem a chlebem. Mám ještě dost času a tak jsem se šel projít po okolí. Strašně moc miluji když mohu vdechovat čerstvý studený horský vzduch. Bohužel JŘ je proti mě a tak po krátké procházce jsem musel vyjet na další půlkolo.

Začíná nám svítat a cesta bude mnohem přehlednější. V tomto směru z kopce dolů musím dávat přednost 

protijedoucím vozidlům, ale naštěstí teď ráno do Bedřichova nikdo, kromě MHD, nepojede. Dojel jsem dolů do Liberce a pokračoval přes město až na terminál vv. Opět jsem rychle otočil vůz a zastavil jsem v nástupní zastávce.

Vyjel jsem na další půlkolo, akorát teď mám plně naložený autobus různými běžkařemi. Cesta přes Liberec byla ve znamení plného autobusu, protože na každé zastávce chtěl někdo další nastoupit a nikdo nechtěl vystoupit. Sotva jsem opustil Liberec, vjel jsem opět na neodklizenou cestu a dostal jsem se do kolony aut jedoucích do Bedřichova. Celkově jsem cestu zvládnul s dost dlouhým zpožděním, ale zvládnul.

Rychle jsem se otočil a vyjel na další půlkolo. Celkově mám linku 18 rád, protože po třech kolečkách mám vyděláno a předávám vůz dalšímu. Já jsem už jen dojel dolů do Liberce na Šaldovo náměstí a předal jsem vůz dalšímu řidiči a šel jsem domů.

Pondělí 1.2.

Dnes jsem se dostal na školní linku 53 od autobusového terminálu Fügnerova ke škole Kateřinky. Většina cesty je stejná s linkou 18 akorát dnes neopustím Liberec a nebudu se muset starat o úzkou silnici na Bedřichov. Já linku 53 považuji za oddychovou, jezdí na ní dvě pořadí a z toho jednoho se stane linka 18 a ten druhý, pro dnešek můj, je ukončena v garážích.

Ráno jsem se dostavil do garážích. Vyzvednul jsem si klíčky a noty a šel jsem hledat svůj dnešní autobus. Dnes jsem dostal ten samý autobus jako včera. Já mám rád když mám několik dní po sobě ten samý autobus, protože si nemusím tak moc nastavovat zpětná zrcátka a dobře si pamatuji jak jezdí.

Od garáží jsem opět uhnul na terminál Fügnerova. Sotva jsem dojel na terminál už jsem nastavoval linku a rovnou vyjel na první trasu. Celé první půlkolo bylo ve znamení bloudění po městě, protože linka vede trochu klikatě narozdíl od linky 18. Celkově jsem třikrát uhnul někam jinam než jsem měl a musel jsem se vracet. Naštěstí jsem nesvezl ani jednoho cestujícího. Ke škole Kateřinky jsem přijel včas. Udělal jsem rychlý obrat a nachystal se na cestu zpět.

Vyjel jsem na další půlkolo a sledoval mapy kudy mám jet, protože i v tomto směru jede linka úseky které jsem jel jen jednou v životě a to hlavně z důvodů že jsem na lince 53 podruhé. Bohužel jsem ani v tomto úseku nesvezl jediného cestujícího. Trochu začínám uvažovat zda je tato linka vůbec užitečná, ale co zaplaceno dostanu a je mi jedno kolik se na této lince měsíčně prodělává. Projel jsem terminálem Fügnerova a chystal jsem se na další půlkolo.

Zajel jsem k nástupní zastávce a vyjel jsem na další půlkolo. Tentokrát jsem už od terminálu Fügnerova vezl velké množství dětí. Cestu jsem si už pamatoval, ale kapacita autobusu se zdála malá a to i přesto že jsem předtím nesvezl jediného cestujícího. Dojel jsem až na konečnou zastávku škola Kateřinky. Nechal jsem vystoupit veškeré cestující a autobus si ulevil. Já jsem opět bez pauzy otočil a připravil na další půlkolo.

Vyjel jsem na poslední půlkolo. V tomto směru jsem opět nesvezl jediného cestujícího. Už jsem se ani nemusel koukat do mapy, protože jsem si kupodivu pamatoval kudy mám jet. Dojel jsem až na terminál Fügnerova a nechal vystoupit všechny cestující, tedy on se mnou nikdo nejel. Dojel jsem do garáží. Odstavil jsem autobus a vrátil jsem noty a klíčky a šel jsem domů.

I přesto že mám rád MHD jsem rád za takovéto směny které jsou ideálně dlouhé. Po cca dvou hodinách mám pro dnešek hotovo.

Úterý 2.2.

Dnes mám směnu na, pro mě vysoce časté lince. a to na lince 12. Dnes ovšem mám mého vysoce oblíbeného mazlíka a to znamená že pojedu s úplně nejstarším provozním vozem co lze v Liberci najít. K tomu ještě je to můj oblíbený typ autobusů a to je Citibus. Pro velkou změnu dnes mám odpolední a mohu se tedy pořádně vyspat.

Chvilku před pravým polednem jsem se vydal na svůj dnešní střídací bod. Dneska začínám na Šaldově náměstí, pro mě to není žádný problém protože se v nejbližším okolí nenachází žádný obchod s jídlem kde bych mohl zase přibrat a utratit neskutečný množství peněz. Počkal jsem na svůj spoj a vystřídal kolegu. Vyjel jsem na svoji trasu. Od Šaldova náměstí jsem dojel do smyčky Pavlovice letá a šel jsem si prohlédnout svůj dnešní vůz.

Vyjel jsem na svoje první celé půlkolo ve směru Pekárny. Celé toto krásné půlkolo bylo pro mě vysoce zajímavé. Bohužel musím říct že Citibus má strašně malá zrcátka a díky tomu nevidím co se děje za mnou. Tak ono mě je jedno co se stalo za mnou, ale já potřebuji vidět na dveře. Toto krásné první půlkolo mělo i velkou novinku, dnes jsem poprvé dojel až do smyčky Pekárny ve které jsem ještě nebyl.

Celé odpoledne jsem si náramně užíval. Ať už vezmu krásný autobus, ideální linku nebo klid ve městě. Jsem celkově rád za tuto směnu. Večer jsem dojel až do garáží a odstavil autobus na své ploše. Vypnul jsem autobus a kouknul se na vozy odstavené kolem mě. Připadal jsem si jak růže mezi trním, kolem mě byly jen a pouze samé vozy mercedes.

Středa 3.2.

Dnes mě čeká tramvajová linka 5. Já si už ani nepamatuji kdy jsem naposledy tuto linku měl. Loni na jaře jsem jezdil skoro furt na lince 11 a na linku 5 jsem se nedostával. Poslední dobou když už mám tramvaj tak jezdím na lince 3 nebo 11. Občas tedy jezdím na lince 2, ale to je stejný jako linka 3.

Ráno jsem se vydal do vozovny na první pořadí linky 5. Sice mám dnes první pořadí, ale nástup mám až v šest hodin ráno. Dostavil jsem se do prázdné vozovny a vyzvednul jsem se klíčky a noty a šel jsem hledat svoji dnešní soupravu. Dnes nebude tak těžké najít svou tramvaj, protože v tak moc prázdné vozovně jsem už od výpravny viděl svoji tramvaj. Došel jsem až ke své soupravě a nastartoval jsem jí. Vyjel jsem z vozovny a počkal do času odjezdu.

Vyjel jsem na první půlkolo do Vratislavic nad Nisou. Linka 5 má oproti lince 11 jen jeden jednokolejný úsek a to přímo ve Vratislavicích. Jediné co mi na této lince chybí jsou staré úseky okolo Zeleného Údolí kde ta tramvaj nádherně háže na starých delatačních spojích. Dojel jsem až do smyčky Vratislavice nad Nisou a těšil se na další půlkolo.

Po dvou kolečkách jsem vrátil svoji soupravu do vozovny a šel jsem domů.

Čtvrtek 4.2.

Dnes mě čeká směna na tramvajové lince 2 s přestávkami. Já osobně nemám linku 2 rád. Celkově ta linka vede stejně jako linka 3 s tím rozdílem že stále držíme přestávky a já díky tomu na pauze vždycky strašně přiberu.

Ráno jsem se dostavil do vozovny. Vyzvednul jsem si noty a šel jsem najít svoji dnešní první soupravu. Nastartoval jsem jí a vyjel na první půlkolo. Celkově jsem s první soupravou měl několik problémů. Řadič je strašně tuhý a dveře si se mnou hrají. Kromě toho si trochu hrál i stěrač.

Udělal jsem celá dvě kolečka a dojel na zastávku Fügnerova. Předal jsem tramvaj a šel na svoji první pauzu. Bohužel, jak už jsem psal, moje kroky vedou rovnou do KFC. Svoji pauzu jsem strávil v tomto zařízení. V čas jsem se vrátil na zastávku pro svoji další soupravu.

Tentokrát mi přijela tramvaj linky 2 bez jakékoliv reklamy, tedy s krásným bílo zeleným nátěrem. Počkal jsem až tramvaj zastaví a z kabiny na mě vykoukla Zuzka. Usmál jsem se a převzal její tramvaj. Dojel jsem s tramvají do Dolního Hanychova a vrátil jsem se na Fügnerovu. Vrátil jsem Zuzce tramvaj a já jsem mohl jít domů.

Pátek 5.2.

Dnes mi začíná krásné třídenní volno a nechci si brát směnu z volna. 

Ráno jsem se přesunul do Prahy, kde budu chtít trávit všechny ty dny. Já osobně strašně rád jezdím, ale občas přijde ten den kdy nechci tramvaj ani autobus vidět.

Sobota 6.2.

Dnes mám krásný volný víkend. Já si ho chci naplno užít a tak sem nebudu nic psát.