Snažím se dát těmto týdnům nový kabát. Snad se vám to bude líbit.

Neděle 10.1. 

Dnes jsem se zase na chvilku podíval na tramvaj. Na svoji oblíbenou linku 11 s nástupem v zástavce Nový Svět, tedy uprostřed krásně zasněženého lesa.

Není žádným tajemstvím že řidič může jezdit pouze 6 dní v kuse a pak musí mít volno. Já když mám volný den ta se snažím dostat se na ten druhý dopravní prostředek kde tu pauzu nemám (když mám pauzu na autobusech sednu do tramvaje). Přesně jako dnes. Měl jsem mít volný den a napsal jsem se na tramvaj.

Dopoledne jsem vystřídal kolegu a vyjel jsem na svoji trasu do Liberce. Všude jsou hromady sněhu a mě to dost klouzalo. Vzpomněl jsem si na Březen 2020 ve kterém jsem sem nastoupil na delší dobu. Tenkrát jsem se na konečné zastávce dost naběhl abych doplnil písek. 

Dnes jsem naštěstí ani jednou nemusel nic doplnit a celou směnu jsem odjezdil bez problémů.

Pondělí 11.1.

Dnes jsem si napsal znova o tramvajovou linku 11 s nástupem na Novým Světě. 

Dopoledne jsem se dostavil na stanovenou zastávku a vystřídal kolegu. Vyjel jsem na trasu a cestou jsem tak trochu přemýšlel nad dotazy. 

ZDRAVÝ

Není žádným tajemstvím, že řidič tramvaje musí projít zdravotními testy. To není až tak ojedinělé. Je mnoho zaměstnání, pro které je vstupní zdravotní prověrka podmínkou a často nepřekonatelnou překážkou. Z hlavy mě napadá třeba letectví. Tedy piloti, pak třeba strojvedoucí, policisté,… seznam je to dlouhý a může pokračovat do nekonečna. My se ale zaměříme na zdraví budoucích řidičů tramvají.

RANNÍ PTÁČE NEBO NOČNÍ SOVA?

Většina začínajících řidičů nastupuje po pár týdnech zácviků do tzv. “turnusu”. Jedná se o několikatýdenní rozpis střídání ranních a odpoledních směn v určité dny tak, aby měl řidič jednou za čas pár dní volno a zároveň odjezdil každý druhý víkend. Představte si to tak, že běžný člověk má pracovní týden od pondělí do pátku. Pokud chcete, aby jel řidič i o víkendu, vezmete dva z pěti pracovních dnů a uděláte mu v ty dny volno a volný víkend je pracovní. Jenže pak vám ve volný den řidič chybí. Proto se turnusy mezi sebou vykrývají, aby bylo každý den dostatek řidičů. 

Střídání pracovních a volných dnů vás ale trápit nemusí. Je to jen o zvyku, že čerpáte volno místo o víkendu v týdnu a na víkendovou chalupu můžete vyrazit pouze každý druhý víkend. Ve vztahu ke zdraví je větším úskalím střídání typů směn. Pár dnů máte jako řidič ranní směny (tedy nástup někdy mezi 3:30 a 6:30 – podle vaší vzdálenosti od pracoviště/vozovny tedy můžete vstávat i klidně ve dvě ráno) a po volnu zase třeba odpolední směny (konec bývá běžně někde mezi 21:00 a 1:30). Suma sumárum se může stát, že v jednom jediném týdnu vstáváte i jdete spát ve 2:00. A to už je pro tělo hodně náročná výzva.

DOBRÝ SPÁNEK

Měla by to pro vás být dost silná motivace pracovat na vašem spánku. Nespavostí totiž trpí každý čtvrtý člověk a někdy se odhady blíží i k 50 % dospělé populace. Zajistit si lepší spánkový rituál můžete už dnes. Pro začátek odložte mobilní telefon alespoň půl hodiny před spaním. Nejlépe se usíná, pokud čtete knížku nebo časopis. Tyto, na rozdíl od digitálních obrazovek, nevyzařují modré světlo, které náš spánek oddaluje. To samé platí, pokud nemůžete usnout. Telefon nechte odložený stranou. Nepomůže vám.

Dalším tipem na dobrý spánek je pokusit se oddělit spánkovou zónu od té aktivní. Hrajete rádi večer počítačové hry? Hrajte si u psacího stolu a v rozumnou hodinu hru uložte a vezměte si do ruky nové vydání herního magazínu. S tím se klidně vydejte do postele a půl hodiny si čtěte. Usnete daleko rychleji. Samozřejmě ne každý má tuto možnost, ale pokud to lze, udělejte si ze své postele místo pro relaxaci a aktivní buďte jinde.

O své zkušenosti se podělil i můj drahý kolega a autobusák Honza:

Já osobně už vím, že potřebuji minimálně 7 hodin spánku. Každý máme chytrý telefon a ten nám může říct, kdy bychom měli jít spát. Snažím se to plnit a když to nevyjde, přijde pelíškový den, kdy se vypne zvonění telefonu, vezme se do postele kniha a doma se vyhlásí: nikam nejdu, nic po mně nechtěj, dnes neexistuju. Pelíškové dny jsou dobré i k vyčištění hlavy a k relaxaci.

STRAVOVÁNÍ

Další výzvou v oblasti zdravého životního stylu je kvalitní jídelníček. Když máte nástup brzy ráno, jen těžko se člověk přemlouvá, aby vstal o půl hodiny dříve a nachystal si na dlouhý den svačinu. Mnoho řidičů to řeší tak, že si připravuje jídlo na den dopředu. Směny bývají dlouhé, až 13 hodin a na konečné můžete být rádi za funkční mikrovlnku (to nebylo donedávna pravidlem). Člověk tak snadno utíká k rychlým prefabrikovaným pokrmům, jejichž nutriční kvalita je pokulhávající.

Moje rada: trénujte vaření. Nic na tom není. I někdo tak nešikovný jako moje osoba to po pár pokusech zvládne levou zadní. Navíc jídlo, které si sami připravíte, je často stejně kvalitní nebo často lepší než to, co seženete hotové někde ve fastfoodu nebo supermarketu. O finanční stránce vaření snad ani mluvit nemusím. Ušetříte i 50 % nákladů na stravování, pokud si jídlo chystáte doma.

Já se sám divím jak moc vám tady chci radit, ale sám když začínám odpolední na autobusovém terminálu Fugnerova tak si hned skočím do Mc pro něco dobrého. Naopak když jezdím na lince 18 a nemám pauzu na Fugnerovce, ale v Bedřichově tak si vezmu plynový vařič a ohřeju si třeba párky.

Celý den jsem přemýšlel nad otázkami až jsem si nevšímal že už zatahuji do vozovny. Vypnul jsem soupravu a předal klíčky a noty výpravčímu a šel jsem domů.

Úterý 12.1.

Dnes mám volno a tentokrát si to volno nevyměním za žádnou směnu. Dnes jsem vyhlásil pelíškový den a nechce se mi nic dělal. Bohužel dnes jsou doma taky ostatní a to Honza, Zuzka i Karolína, takže toto nebude pořádný pelíškový den. 

Dopoledne jsem se tedy všichni čtyři sešli v kuchyni u stolu a vedli dlouhou válečnou debatu o dnešním obědu. Bohužel naše lenost nad námi vyhrála a domluvili jsme se na objednání od dáme jídlo.

Večer jsem se dostavil do vozovny na svoji dnešní noční směnu. Dostal jsem starý vůz T3 takzavný šlapadla. Tedy starou tramvaj T3 řízenou pomocí pedálů jízdy.

Vzal jsem si klíčky od vozu a nastartoval jsem svoji soupravu. Podle času v JŘ jsem vyjel na trasu linky 2. Je takové zvláštní vyjíždět na směnu když jsem včera zatahoval. Na lince 2 jsem udělal dvě kolečka a ve smyčce Dolní Hanychov jsem se kouknul do JŘ co mě dál čeká.

Středa 13.1. 

Krátce po půlnoci jsem překódoval apex na linku XL1. Moje dnešní linka XL1 kopíruje v celé trase tramvajovou denní linku 11, akorát s rozdílem že zastavuji pouze v zastávkách: Nádraží, Fügnerova, Vratislavice nad Nisou - výhybna, Proseč nad Nisou - pošta a Brandl. Z Brandu jedu manipulačně do smyčky Tyršovy sady. Projedou smyčkou a vrátím se na Brandl, zde čekám na odjezd dle JŘ.  Na opačné straně jedu od nádraží do smyčky Viadukt. Projedu smyčkou a vrátím se na zastávku Nádraží, zde čekám na odjezd dle JŘ. 

Já jsem z Dolního Hanychova jel manipulačně na zastávku Nádraží a počkal jsem chvilku do odjezdu. Jediný kdo nastoupil byl průvodčí a já jsem vyjel na celou trasu. Projel jsem zastávkou Rybníček a nijak mi nedošlo že tu normálně zastavuji. Zastavil jsem na Fügnerově a bez cestujících jsem pokračoval dál směrem na Jablonec. Nikde jsem nestavil a pokračoval dál. Zastavil jsem až v zastávce Vratislavice nad Nisou - výhybna a opět nenastoupil žádný cestující. Dojel jsem až na Brandl a průvodčí vystoupil. Manipulačně jsem dojel do smyčky, projel ji a vrátil jsem se před zastávku Brandl. Vyčkal jsem hodinu a vyjel na půlkolo směrem Liberec. Dojel jsem až na Nádraží a zkontroloval prázdný vůz. Dojel jsem do smyčky Viadukt, projel jasem jí a vrátil jsem se na zastávku Nádraží. Takto jsem udělal další dvě kolečka. 

K ránu jsem zatáhnul vůz do vozovny a vrátil jsem se domů. Jak už jsem tady psal, v pondělí jsem v tuto dobu vstával, dnes jdu spát. 

Okolo poledního jsem se vzbudil a připravil na odpolední linku 512.

Na zastávce Glóbus jsem si vyčkal na svůj spoj a vystřídal jsem kolegu. Bohužel mám, pro mě dost neoblíbený, vůz Tedom C12G s vozovým číslem 512. Dnes tedy velice originální linka 512 s vozem 512. Linka 512 nahrazuje teď v době uzavření obchodů linky 500 a 600 od OC Nisa na autobusové nádraží a dál do Glóbusu a zpět.

Ja jsem vyjel od Glóbusu na celou dlouhou trasu. Bohužel jsem měl pravdu a nesvezl jsem žádného cestujícího. Velkou výhodou je že na konečné OC Nisa mám 50ti minutovou pauzu a mohu si odpočinout, na druhé konečné je ale pouze rychlý obrat bez pauzy. 

Já jsem si tuto zvláštní linku dost užil a i přes to že jsem měl svůj neoblíbený vůz 512. Celkově jsem svezl asi 5 lidí a na pauzách jsem strávil víc času jak čas jízdy. 

Čtvrtek 14.1.

Dnes nemá žádnou směnu. Dnes se chci prostě podělit o svých zážitcích od zubaře. Dnes mi budou trhat druhou osmičku, tedy zub číslo 18, lépe řečeno přijdu o dolní osmičku na pravé straně.

Nevím jestli je horší nechat se srazit tramvají nebo nechat si vytrhnout zub. Měl jsem co dělat nepokousat toho zubaře, nebo mu něco udělat. Na dnešní den jsem dostal od stomatologického centra volno, ale snad hned zítra vyjedu na trasu.

CHTĚL BYS TO DĚLAT I PO ŠKOLE?

Jestli myslíš jezdit furt s tramvají nebo autobusem tak nevím jestli jo. Rád bych šel jednoho jezdit s tramvají do Prahy. Liberec je krásné město, ale když jsem na jaře jezdil s tramvají tak stačí tři dny na to abych projel všechny tramvajové linky co DPmLJ má a s autobusem je to lepší, ale taky těch linek není nějak extra moc. Sice bych neměl pomlouvat DPmLJ, ale město Liberec není tak velké aby mělo víc linek než teď.

Vlastně nemám proti městu nic. Je tu spousta hezkých cestujících a přes den se tu moc netvoří kolony. Občas dokonce nastoupí nějaký milí cestující a začne si se mnou povídat a já tak zjistím co se zrovna v městě děje, bohužel občas nastoupí parta mladých debilů a jízda je pak strašná. Když si pustí písničky začnu šlapat na plyn aby motor řval a oni nic neslyšeli. Když si kouknu že se nedrží tak pořádně zabrzdím aby nespadli, ale museli se chytit tyče.

Pátek 15.1.

Dnes jsem dostal linku 22 s vozem 541, tedy pro mě nejčastějším 12ti metrovým autobusem řady Iveco. V noci začalo extrémně sněžit a já jsem měl ráno co dělat dostat se z domu na ulici. Je fakt sranda ve dvě ráno házet lopatou sníh. Po dlouhé zasněžené cestě jsem se dopotácel do garáží. Doklouzal jsem si ke svému autobusu a zkusil ho nastartovat. To se mi taky naštěstí povedlo a hned jsem si zapnul topené aby mi nebyla zima.

Vyjel jsem z garáží na trasu a hned za křižovatkou byla zábava. Sněžný pluh asi ještě nedokázal projet celé město a tato silnice byla uklizená pouze v opačném směru. Holt jsem vjel do protisměru a doufal že nikoho nepotkám. Naštěstí jsem fakt nikoho nepotkal a dostal jsem se na autobusový terminál Fügnerova. Dojel jsem na zastávku Kunratice Mšenská a počkal do odjezdu podle JŘ. 

V čase odjezdu jsem vyjel na svoji trasu. Linka 22 je poslední dobou pro mě denním chlebem. V každém týdnu se alespoň jednou dostanu na tuto linku. Asi jednou velkou výhodou této linky je její 40ti minutová pauza ve smyčce OC Nisa. Při cestě zpět jsem si všimnul že na zastávce České Mládeže nastoupila skupinka holek mého věku. Celou cestu jsem je sledoval a když jsem dojel na konečnou a šel je vyhodit začali se se mnou bavit.

Bohužel JŘ byl proti nám a já musel vyrazit na cestu zpět. Holky jeli se mnou na zastávku Textilana kde na ně čekala naopak parta kluků, najednou jsem si připadal jak páté kolo u vozu. Dojel jsem na OC Nisa a kouknul do JŘ. měl jsem tam psanou cestu jen na Fügnerovu. Na to že znám tuto linku jak svoje boty jsem se dost udivil, ale co je psáno to je dáno. Vyjel jsem tedy na zkrácené půlkolo. V zastávce Fügnerova jsem vyhodil cestující a kouknul co mě čeká dál. Měl jsem psané jedno kolečko na lince 18. Neváhal jsem tedy a přesunul se do nástupní zastávky linky 18.

V čas odjezdu jsem zavřel dveře a vyjel na tuto trasu. Kupodivu v zastávce Škola Kateřinky nastoupili pro mě dost známé osoby. Jednalo se o jednu holku a jednoho kluka z party co jsem předtím potkal na Textilaně. Bohužel jsem teď neměl čas je sledovat, protože hned za Libercem se začali nějak množit zaparkovaná auta na okraji vozovny a mě se zužoval jízdní profil. Dojel jsem do Bedřichova a všimnul jsem si že mi v autobuse někdo zůstal. Šel jsem se tedy podívat o koho jde. Ta holka co nastupovala a se kterou jsem si už předtím dnes povídal mi brečela v autobuse. Na otázku proč brčí m dokázal odpovědět jen že se s ní ten kluk rozešel. Nechal jsem jí sedět v autobuse a doufal jsem že někde cestou vystoupí.

Vyjel jsem na další půlkolo směr Liberec. Cestou jsem bohužel dokázal urazit jedno zpětné zrcátko auta. Hned jsem o tom informoval dispečink a policii. Ti hned přijeli a mě neobvinili, protože vina byla na straně majitele toho auta. Já jsem tedy dojel s autobusem na Fügnerovu a vrátil autobus do garáží. Došel jsem si domů a usnul.

Sobota 16.1.

Dnes od brzkého rána hustě sněží a já jsem se připravil na svoji tramvajovou linku 11.

Jen co jsem se vyhrabal z domu, došel jsem do vozovny. Od výpravčího jsem si vzal noty a klíče a došel jsem si pro svoji soupravu. Na jedenácté koleji jsem nalezl krásnou tramvaj a připravil jsem si jí na cestu. Ani jsem si nestihnu všimnout že mi před soupravou stojí pluh pro odklid sněhu.

Kouknu jsem se do JŘ a vyjel jsem jako manipulační jízda směrem Jablonec nad Nisou. Sotva jsem vyjel z Liberce začali být koleje neviditelné a já jsem pochopil proč mám sebou ten pluh. Dojel jsem do smyčky Tyršovy sady a vyjel na zpáteční cestu.

V tomto směru jsem nemusel tolik odklízet. Na okraji Liberce jsem zvednul pluh a projel zpět k vozovně. Od stavil jsem pluh a vyjel na normální linku 11. Celá směna na lince 11 byla dost zajímavá a to hlavně díky tomu že jsem tu celý den potkávali spoustu kamarádů z řad řidičů. V pravé poledne jsem na zastávce Fügnerova předal soupravu dalšímu řidiči. 

Jen co jsem přišel domů vyhlásil jsem pelíškové odpoledne a šel jsem si lehnout do postele. Netrvalo dlouho a usnul jsem. Nevím co se mi v tomto týdnu tak unavujícího stalo. Prospal jsem celé odpoledne a nevím jak budu spát přes noc, protože teď se mi jít spát nechce, ale ráno nastupuji na další směnu a kdybych se nevyspal tak neodjezdím směnu v pořádku.