Neděle 24.4.

Dneska je jednodenní výluka na lince 11 v úseku Vratislavice nad Nisou výhybna až do Jablonce nad Nisou a proto dnes pár tramvajáků vleze do autobusů a bude jezdit tento úsek po silnici. Mezi těch pár tramvajáků jsem se dostal i já a tak již podruhé jsem mohl zasednout za volant autobusu. Je příjemné chytit volant do obou rukou narozdíl od řídící páky na levou ruku.

Z garáží vyrážím bez problémů a cesta do Jablonce utíká strašně rychle. Po chvilce jsem v Jablonci a mohu začít jezdit s cestujícími. Po prvním kolečku jsem zpátky v Jablonci a nacházím hezkou hospodu kde si mohu obědnat jídlo do autobusu. Ani si nedojdu na záchod a už se vracím do Vratislavic. Zde už na mě čeká tramvaj do Liberce. Zastavím na zastávce a mám dvě minuty do odjezdu. Vylezu na čerstvý vzduch a v tramvaji naproti vidím holku co jsem měl včera na zácviku. Dnes naposledy v rouškách prohodíme pár slov a rozjedem se každý svým směrem. V Jablonci už na mě čeká oběd. Krásná grilovaná kachna s hranolky a zeleninou. Dle not mám třicet minut na oběd. Já jsem to stihnul za polovinu času. Zbytek pauzy jsem odpočíval vzadu na pětisedačce. Je to trochu natěsno, ale mohu si tu krásně lehnout a odpočívat. Další čtyři kolečka uběhnou strašně rychle a já už v 4 hodiny odpoledne vracím autobus do garáží a přemýšlím co budu vařit.

Pondělí 25.5.

Věřím že kdybych zbudil pár lidí co mám rád v čas kdy jsem vstával ssi by to nepřežil. Dnes jsem vstával 2 hodiny po půlnoci a už ve 3:41 jsem jel do Jablonce jako linka 11.

Za tmi se sice jezdí špatně a to hlavně kvůli výhledu, ale nikdo nestane tak brzo aby se mnou jel. Do Jablonce přijíždím bez jediného cestujícího a moje pauza začíná. Po 24 minutách vyráží spět do Liberce. I na této cestě nesvezu jediného cestujícího. V Liberci jsem okolo půl šesté a už se krásně rozednilo. Bohužel sluníčko nevyšlo a začalo pršet. Na mokrých kolejí se jede strašně špatně a do Jablonce se v lese doslova bojím aby mi tramvaj nevyklouzla z kolejnic. Naštěstí další 4 kolečka zvládám výborně a v půl jediný předávám tramvaj a jedu rovnou domů. 

Úterý 26.5.

Dnes jsem dostal krásnou noční směnu na Praze 6. Praha 6 je krásná a klidná část hlavního města, kde je nejvíce tramvajovích tratí vedle sebe. Klidná noc probíhá klidně a nic zvláštního se neděje. 

Středa 27.5.

Dnes je krásný den. Od rána samé pozitivní zprávy. Napřed v noci přejede tramvaj chodce kousek od mého domova. Poté zjistím že jsem již půl roku uu Pražské integrované dopravy. Furt jsem v pohodě jezdil po Praze a okolí a nijak jsem neřišil jak dlouho tu jezdím. Bohužel i po půl roce musím na přeškolení a znova na zkoušky. Přeškolení je jednoduchá věc a proti té nic nemám, ale zkoušky je strašná věc. Naučit se všechny zastávky v Praze a všechny přestupní body ve Středočeském kraji.

Čtvrtek 28.5.

Dneska jsem dostal odpoledne zálohu z domova, protože Palmovka je uzavřena pro všechny. Pokusil jsem se o svůj první stream na instagramu a po krásných 14 minutách jsem vyrazil na trasu. 

Naštěstí ta směna byla krátká a po pouhé hodině jsem byl na konečné Na Beránku. Odtamtud jsem se vracel zpět do centra až na svoji domovskou Palmovku. Ohlásil jsem se na odchod a jel jsem domů.

Pátek 30.5.

V poslední době se mi nechce vstávat ve 2 ráno do směny.

Dnes jsem si takto brzo vstal a vydal jsem se noční linku 913 až na Točnou a dál prvním raním spojem 341 do vesnice Libeř. Zde jsem p|estoupil na protisměr a vrátil jsem se na Obchodní náměstí. Zde jsem sednul na tramvaj a dojel jsem na Anděl a dál až na Smíchovské nádraží. Tady jsem měl krásnou pauzu v nádražní budově. Je srandabse tu potkat s průvodčí z Brna co přijel prvním raním vlakem. Dál jsem nasedl na autobus linky 197 a vyjel jsem zpět do Modřan. Na zastávce Pavlíková byl zahlášen odklon a já jsem se nečekaně ocitl v obratiště Na Beránku. Zde už bez pauzy jsem se otočil a vrátil do centra. Na Palmovce jsem vrátil noty a jel jsem domů.